„Ve finále náš čeká agresivní basketbal,“ pronesla Monika Satoranská po postupu

Přiletěla, proměnila tři trojky ze čtyř a slavila postup. Monika Satoranská se připojila k týmu ve Varšavě až v den semifinále EWBL, ovšem na hřišti to vůbec nebylo znát. Zkušená podkošová hráčka pomohla týmu patnácti body a osmi doskoky.

Třicetiletá pivotka letěla o den později než tým, protože v pátek ještě měla povinnosti, které ji se spoluhráčkami nepustily. „Nechtěla jsem, aby to takhle bylo, ale jinak to vyřešit nešlo,“ rozpovídala se po postupu do finále. „Jsem ráda, že mi zápas vyšel, jak mi vyšel,“ usmívala se spokojeně.

Přestože její primární práce je z titulu pozice pivotky pod oběma koši, potvrdila Monika Satoranská, že umí soupeřky překvapit i střelbou z dlouhé vzdálenosti. Svědčí o tom parádní úspěšnost 75 procent. „Když jsem volná, tak vystřelím,“ konstatovala lakonicky. „Tentokrát to tak vyšlo a padlo mi to. Hotovo,“ usmívala se.

Levhartice v úvodu čtvrtého dějství po třech trojkách Ivano-Frankivsku málem přišly o sedmnáctibodové vedení. Basketbalistka nosící na zádech číslo 11 si podle vlastních slov vzpomněla na nedávný duel, ale o výsledek se nebála. „Připomnělo mi to zápas se Slovankou z poháru u nás v Chomutově,“ srovnávala. „Taky jsme vedly o nějakých dvacet bodů a ony začaly dávat trojky. Říkaly jsme si, že si na to musíme dávat pozor, ale bylo to jak přes kopírák,“ pokračovala.

„Ale věřila jsem, že už si zápas nenecháme utéct. Mrzelo by mě, kdyby to bylo jinak,“ přiznala jedním dechem s tím, že postupu do finále si velmi váží, přestože se jedná o soutěž, která nemá takový zvuk jako Euroliga nebo Eurocup. „Zkušenost s jinými než českými týmy je super a poznáváme i jiné styly hry,“ hlásila po semifinále a už vyhlížela souboj s Klajpedou. „Myslím, že nás čeká agresivní a určitě rychlejší basketbal,“ zamýšlela se. „Snad přidáme ke stříbru i zlato,“ přála si.

Chomutovské hráčky sice inkasovaly přes dvacet bodů od dvou velkých opor ukrajinské družiny, jenže nikdo další se příliš nepřidal. „Ony v podstatě neslezou ze hřiště,“ vypálila Monika Satoranská důvod vysokého bodového konta Krystyny Filevič a Tajsije Udoděnko. „Možná bylo naší výhodou, že nemají tak širokou rotaci,“ vracela k semifinále.

V něm sváděla pod košem nejčastěji souboje s druhou jmenovanou, která však měla poměrně brzy čtyři osobní chyby. Tajsija Udoděnko však také dala dvě trojky. „Stejně jako spoluhráčky se nebála a všem pak začaly padat i těžké střely,“ pravila její sokyně zpod koše. „Upřímně řeknu, že mi vyhovovalo ji bránit, protože i přes svou výšku se netlačila do hry zády ke koši a preferovala střelbu,“ přibližovala. „Jen jsem věděla, že od ní nemůžu odejít, což jsem jednou udělala a hned z toho byla trojka,“ doplnila.

Po snížení Ivano-Frankivsku se nakonec drama nakonalo, protože Levhartice soupeřky blíž nepustily. Monika Satoranská však připustila, že ve finále začala definitivně věřit až minutu před koncem. „Po hluchém období jsme se zase začaly trefovat a vedly jsme o deset bodů. Navíc už byly nafaulované, takže jsme si říkaly, že šestkami už to nějak doházíme,“ uzavřela zvesela.

Foto: Nikola Krawczyk